Ku kauze lúpeže v klenotníctve v Uherskom Hradišti

Publikované: 26. 11. 2022, čítané: 860 krát
 


 Barbora F.

Ku kauze lúpeže v klenotníctve v Uherskom Hradišti z roku 2015: aktuálny rozsudok Krajského súdu v Brne, pobočky v Zlíne, ktorým boli obžalovaní právoplatne oslobodení spod obžaloby

            Kauze Skalický-Zezula, ktorá bola od začiatku doprevádzaná veľkou pozornosťou zo strany českých médií, som sa venovala najmä vo svojich dvoch článkoch tua tu, kde som sa zamerala na dva nálezy Ústavného súdu ČR: na nález sp. zn. IV. ÚS 2773/20 zo dňa 15. 2. 2022 a na nález sp. zn. IV. ÚS 1986/21 zo dňa 22. 3. 2022. V tomto článku by som chcela predstaviť rozsudok Krajského súdu v Brne, pobočky v Zlíne sp. zn. 69 T2/2018-2782 zo dňa 31. 10. 2022, ktorým boli M. S. a M. Z. oslobodení spod obžaloby, nakoľko nebolo preukázané, že skutok spáchali obžalovaní. Rozsudok je právoplatný. Vpôvodnom konaní boli Martin Skalický a Miloš Zezula odsúdení Krajským súdom v Brne - pobočkou v Zlíne k trestom odňatia slobody v trvaní 8 a 5 rokov nepodmienečne. Toto rozhodnutie potvrdil Vrchný súd v Olomouci a Najvyšší súd následne odmietol ich dovolanie. Skalický a Zezula pobudli vo výkone trestu viac ako dva roky. Všetky rozhodnutia zrušil Ústavný súd vo februári tohto roku a oni tak boli po viac ako dvoch rokoch prepustení na slobodu.

V tomto článku najprv pripomeniem relevantné pasáže z vyššie uvedených rozsudkov Ústavného súdu ČR a následne predstavím rozhodnutie Krajského súdu v Brne, pobočky v Zlíne, z októbra tohto roku.

            Ústavný súd ČR vo svojom náleze sp. zn. IV. ÚS 2773/20 zo dňa 15. 2. 2022 rozhodol, že uznesením Najvyššieho súdu, uznesením Vrchného súdu v Olomouci a rozsudkom Krajského súdu v Brne – pobočky v Zlíne bolo porušené právo sťažovateľov M. S. a M. Z. na súdnu ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základných práv a slobôd a zásada prezumpcie neviny zakotvená v čl. 40 odst. 2 Listiny základných práv a slobôd a v čl. 6 odst. 2 Dohovoru o ochrane ľudských práv a základných slobôd, v dôsledku čoho tieto uznesenia a rozsudok zrušil. ÚS ČR dospel k záveru, že kľúčovým a fakticky jediným dôkazom o vine sťažovateľov boli pachové stopy, nakoľko nikto z vypočutých svedkov nebol schopný identifikovať sťažovateľov ako páchateľov (páchatelia mali motocyklové oblečenie, kukly a helmy). Súd zároveň uviedol, že k tomu, aby bol dôkaz pachovou identifikáciou postačujúci, je potrebné aby tento dôkaz nebol jediným dôkazom (bod 30). Súd ďalej považoval za zásadné, že krajský, vrchný a Najvyšší súd nerešpektovali dôležitú požiadavku obsiahnutú vo všeobecne záväznom náleze Ústavného súdu ČR sp. zn. IV. ÚS 1098/15 zo dňa 22. 3. 2016, ktorá spočíva v tom, že metóda pachovej identifikácie musí reflektovať aktuálne poznatky vedeckého skúmania tejto metódy(body 38, 49 a 52)[1]. V nadväznosti na to dodal, že pri uvedomení si podmienok týkajúcich sa pachovej identifikácie uvedených v tomto náleze, sa všeobecné súdy ani dostatočne nevysporiadali so Správou ČZU, ktorá predstavuje vedecké stanovisko odborníkov - skonštatoval, že sa nezaoberali náležite jej závermi a výsledky správy bagatelizovali. Pripomínam, že ide o správu s názvom Zpráva o průběhu testování reliability metody pachové identifikace prováděné speciálně vycvičenými služebními psy Policie České republiky, zo dňa 21. 5. 2015, ktorá v závere uvádza, že psy sú v zásade schopné prevádzať pachovú komparáciu, ale chybovosť je natoľko vysoká, že využiteľnosť tejto metódy (ak je prevádzaná za platnosti Pokynu č. 9/2009) ako dôkazného prostriedku prakticky vylučuje. Za alarmujúci označila táto správa fakt, že v pomerne vysokom počte prípadov došlo k stotožneniu takých párov pachových vzoriek, ktoré v skutočnosti zhodný pach neobsahovali, čo mohlo byť spôsobené tým, že psovod mohol nevedomky ovplyvniť výkon psa. V rámci výsledkov správa konštatuje, že počas testu bolo vykonaných 40 porovnaní párov pohárov, pričom v 8. prípadoch psy označili zhodu medzi pohármi, ktoré zhodný pach neobsahovali (bod 37)[2]. ÚS vo svojom náleze upozornil aj na to, že v tejto konkrétnej veci môže chybovosti nasvedčovať to, že niektoré pachové stopy boli nájdené aj na miestach, kde sa podľa výpovedí svedkov nemal jeden zo sťažovateľov vôbec pohybovať (bod 47).Súd ďalej skonštatoval, že všeobecné súdy sa náležite nevysporiadali so skutočnosťou, že druhý sťažovateľ od začiatku trestného konania poukazoval na fakt, že v dobe spáchania trestného činu bol obézny a vážil cca 115-120 kg. To, že mal nadváhu, potvrdili okrem jeho matky aj ďalší svedkovia - M. R. a M. P. Poškodený D. M. však vyššieho z páchateľov, ktorým má byť druhý sťažovateľ, popísal ako osobu s normálnou váhou, pričom doslova uviedol: "tlustý nebyl, tlustý su já" (bod 43). Súdy podľa ÚS ČR pochybili aj v tom, že bližšie neoverovali skutočnosti svedčiace v prospech sťažovateľov, poukazujúc na dôkazy vypovedajúce o tom, že sa sťažovatelia v dobe spáchania trestnej činnosti mali nachádzať na inom mieste (výpovede zamestnancov firmy MIKAcar a ďalších svedkov, listiny a fotografie, ktoré dokladajú odoslanie e-mailu dňa 8. 9. 2015 o 11:39 a výstavbu sociálneho zariadenia v areáli firmy, záznamy v pracovnom denníku a i.) (bod 44). Súd záverom uviedol, že záver všeobecných súdov o tom, že sa sťažovatelia dopustili vytýkaného konania, nie je možné považovať za náležite preukázaný a dostatočne odôvodnený, resp. je v extrémnom rozpore so skutkovými zisteniami súdov, ktoré vychádzali z doposiaľ prevedených dôkazov (bod 58).

            Z nálezu Ústavného súdu ČR sp. zn IV. ÚS 1986/21 zo dňa 22. 3. 2022 vyplýva, že súd rozhodol, že uznesením Vrchného súdu v Olomouci zo dňa 6. 5. 2021 a uznesením Krajského súdu v Brne-pobočky v Zlíne zo dňa 28. 1. 2021 bolo porušené sťažovateľovo ústavne zaručené právo na súdnu ochranu podľa čl. 36 ods. 1 Listiny základných práv a slobôd, v dôsledku čoho, tieto uznesenia zrušil (išlo o sťažovateľa M. Z.). Z dôležitých bodov tohto uznesenia o. i. vyplýva, že ÚS ČR považuje znalecký posudok znaleckého ústavu Českej poľnohospodárskej univerzity v Prahe (ktorý podrobne poukazoval na aktuálne vedecké poznatky z oblasti olfaktoriky, ktorým sa sťažovateľ usiloval spochybniť dôkaz metódou pachovej identifikácie, na ktorom krajský súd o. i. založil záver o vine sťažovateľa)[3] a Prehlásenie vedcov k metóde pachovej identifikácie, prevádzanej za použitia služobných psov polície ČR z augusta 2021[4], za nové dôkazy (bod 5 a 11).

            V závere článku predstavím aktuálny rozsudok Krajského súdu v Brne, pobočky v Zlíne, sp. zn. 69 T 2/2018-2782 zo dňa 31. 10. 2022, ktorý je právoplatný. Týmto rozsudkom boli M. Zezula a M. Skalický oslobodení spod obžaloby, nakoľko nebolo preukázané, že skutok spáchali obžalovaní.

 

č. j. 69 T2/2018-2782

Česká republika

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senáte složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Dufka a přísedících Andrey Záhořákové a RSDr. Jaroslava Procházky v hlavním líčení konaném dne 31. října 2022

takto:

Obžalovaní

1. M. Z.,

2. M. S.,

 

se podle § 226, písm. c) trestního řádu zprošťují

obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 17. 1. 2019, sp. zn. 3 KZV 11/2017, podané pro skutek, že

společne dne 8. 9. 2015 v době mezi 11:20 až 11:35 hod. v Uherském Hradišti, ulice Hradební č. p. 1244, Zlínský kraj, vstoupili do prodejny KLENOTY JAS s. r. o., kde byli oděni do motocyklového oblečení s přilbami a kuklami na hlavách, aby tak zamezili své možné osobní identifikaci, kdy M. Z. rázným krokem přešel přes prodejnu za obslužný pult, kde svým postavením bránil v odchodu prodavačce K. K., která ve strachu nekladla příchozím žádný fyzický odpor a jen z obavy o své zdraví a život křičela o pomoc, na což pachatelé nijak nereagovali a M. Z. přineseným šroubovákem vypáčil zásuvku pod obslužným pultem, ze které vybral cennosti a dal je do tašky, kterou si do prodejny přinesli se sebou, když druhý pachatel M. S. ve stejné době přistoupil ke skleněným vitrínám, které se nacházeli v prostoru před obslužným pultem, tyto odemkl klíčkem, který byl zasunutý v zámku a z těchto bral zlato a zlaté šperky, které ukládal rovněž do přinesené tašky, aniž by nějakým způsobem reagoval na křičící prodavačku. Následně pak do prodejny vošel kolemjdoucí svědek Mgr. Z. T., který se snažil zabránit pachatelům v loupeži, kdy na tyto nejprve křikl a vyběhl ze zlatnictví na chodbu, kde se snažil držením vstupních dveří do prodejny zabránit pachatelům v odnesení lupu, v čemž se mu záhy snažil pomoci i další příchozí svědek D. M., kdy oba společně držely skleněné dveře zlatnictví, do kterých pachatele bili, tloukli a kopali, a to do doby než M. Z. železným páčidlem ve výši hlavy rozbil skleněnou výplň dveří, která se roztříštila do prostoru a zasáhla tak oči poškozeného Mgr. Z. T., který pro bolest očí dveře pustil a z místa se snažil odejít. V daný okamžik pak M. Z. vyndal pistoli a v době, kdy se svědek D. M. snažil zabránit v odchodu z prodejny druhému spolupachateli M. S. tím, že tohoto držel pod krkem a snažil se mu vytrhnout z rukou jeho tašku s uloupeným zlatem, pak poškozeného střelil zblízka do lýtka pravé nohy, přičemž v důsledku tohoto násilného jednání oba pachatelé zanechali na místě činu jak tašku s uloupeným zlatým zbožím, tak i železné páčidlo a šroubovák a z místa činu odjeli rychle na připraveném motocyklu přesne neztotožněného typu bez registrační značky, přičemž svým jednáním způsobili škodu a nemajetkovou ujmu jednotlivým poškozeným, a to:

Mgr. Z. T. - způsobili rozbitím železným páčidlem a následným roztříštěním skleněné výplně dveří prodejny poranění obou očí, a to na levém oku pronikající poranění v oblasti rohovky s úlomkem skla, v centru rohovky s cípatou ranou a krevními sraženinami a na pravém oku pak výcečetná stržení svrchní vrstvy rohovky, kdy pronikající poranění rohovky levého oka a úrazový zákal čočky vznikli velkou intenzitou, což si vyžádalo akutní ošetření a operaci očí s hospitalizací v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, s pracovní neschopností poškozeného od 8. 9. do  2. 10. 2015, s citelným omezením v obvyklém způsobu života minimálně 5 dnů a i v následující době po provedení dalších nutných operací.

D. M. -  způsobili střelné poranění, tzv. průstřel zadní vnitřní strany horní části pravého bérce, kdy v průběhu střelného kanálu vznikla tříštivá zlomenina horní části pravé kosti holenní nezasahující do kloubu s výstřelem na přední straně pravého bérce s defektem velikosti cca 3,5 cm. Pracovní neschopnost poškozeného trvala nejméně od 8. 9. 2015 do doby zpracování znaleckého posudku, resp. do 17. 7. 2017, s citelným omezením v obvyklém způsobu života poškozeného po dobu šesti měsíců.

Společnosti KLENOTY JAS s. r. o., se sídlem Díly 323, Uh. Hradiště, se pokusili způsobit škodu na odcizených špercích a zlatém zboží v celkové hodnotě 1.204.972 Kč, přičemž tašku s uloženým předmětným zbožím, kterou pachatelé vynesli z prodejny, jim následně vytrhl z rukou svědek D. M., čímž zabránil odnesení uloupeného zboží z místa činu. Poškozením zařízení prodejny s pošlapáním a poničením zlatého zboží pak byla jmenované společnosti způsobena další škoda v celkové výši 37.582 Kč.

Ke škodě manželů J. P. a I. P., vznikla poškozením vstupního koberce prodejny KLENOTY JAS s. r. o. další škoda ve výši 3.550 Kč, kdy poškození se s touto náhradou škody v trestním řízení nepřipojili,

 

čímž měli spáchat jednak zločin loupeže podle § 173 odst. 1, 2 písm. b), c) trestního zákonníku dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákonníku, spáchaný formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákonníku, jednak přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku,

 

neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchali obžalovaní.

 

Podle § 229 odst. 3 trestního řádu se poškození:

- Mgr. Z. T.,

- D. M.,

- Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky, pobočka Olomouc a Ostrava se sídlem Ostrava, Hlávkova 2,

- KLENOTY JAS s. r. o, se sídlem Uherské Hradište, Míkovice, Díly 323,

odkazují se svými nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.

 

Odůvodnění:

 

1.  Podle §129 odst. 2 trestního řádu tento rozsudek neobsahuje odůvodnění rozhodnutí o vině a trestu, neboť po jeho vyhlášní se obžalovaní i státní zástupce vzdali práva podat proti němu odvolání a prohlásili, že netrvají na jeho odůvodnění. Obžalovaní rovněž prohlásili, že se práva odvolání vzdávají také za osoby oprávněné v jejich prospěch odvolání podat.

2.  Pokud se jedná o výrok učiněný dle §229 odst. 3 trestního řádu, k trestnímu řízení se s nárokem na náhradu škody a na náhradu nemajetkové újmy (bolestné) připojili poškození Mgr. Z. T. a D. M., pouze s nárokem na náhradu škody také Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky a společnost KLENOTY JAS s. r. o. Všichni poškození také navrhli, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovaným povinnosť způsobenou škodu a nemajetkovou újmu jim nahradit. S ohledem na zprošťující výrok však soud nemohl postupovat jinak, než poškozené s jejich nároky odkázat na řízení ve věcech občanskoprávních.

 

Poučení:

Proti všem výrokům tohoto rozsudku je možné podat odvolání do 8 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně.

Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku a obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká.

Poškozený může odvoláním rozsudek napadnout pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo proto, že takový rýrok nebyl učiněn. Poškozený může požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštení z výkonu trestu odnětí svobody, žádost se podává u tohoto soudu.

Odvolání musí být do 8 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.

Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda jej podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo neprospěch obžalovaného.

Jestliže odvolání nesplňuje náležitosti obsahu odvolání, může být odvolacím soudem odmítnuto.

 

Zlín 31. října 2022

 

JUDr. Jiří Dufek v. r.

předseda senátu

 

____________________________________________________

[1] Nález sp. zn. IV. ÚS 1098/15 zo dňa 22. 3. 2016 je dostupný tu.

 

[2] Zpráva o průběhu testování reliability metody pachové identifikace prováděné speciálně vycvičenými služebními psy Policie České republiky, zo dňa 21. 5. 2015 (Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Centrum pro výzkum chování psů)je zverejnená tu. V relevantných pasážach tohto dokumentu sa konštatuje nasledovné:

s. 2: „Pracovníci RT ČZU již od počátku plnění podmínek projektu poukazovali na nekorektnost způsobu, jakým je v současné době realizována MPI v podmínkách Policie ČR. Zejména na okolnost, že psovodi si sami stavějí vzorky do řad a jsou tedy o pozici cílového vzorku informováni dopředu. To pak může vést jak k úmyslnému, tak i neúmyslnému ovlivňování psů. Samotný experiment byl ale přesto připraven tak, aby odpovídal podmínkám, za jakých je MPI v současné době prováděna.“.

S. 5 - 7: „ Testování se zúčastnilo 22 psů z 27... Celkem tedy bylo provedeno 40 porovnání párů sklenic. Z toho psi provedli porovnání ve 25 případech správně, tzn., že ztotožnili dvojice sklenic v případě, že obsahovaly shodný pach a neprovedli ztotožnění, pokud ho neobsahovaly. V 15 případech byl výsledek porovnávání chybný. Obě porovnávání provedlo správně 7 psů. Obě porovnávání provedli chybně 2 psi. Zbytek psů porovnal jednu dvojici správně a druhou chhybně. V 8 případech psi označili shodu mezi sklenicemi, které shodný pach neobsahovaly... Na základě dosažených výsledků se dá konstatovat, že psi jsou schopni komparovat pach načichávací s pachem cílovým... metoda pachové identifikace je v principu použitelná...  Chybovost je ovšem natolik vysoká, že využitelnost této metody, pokud je prováděna za stávajících podmínek, jako důkazního prostředku prakticky vylučuje. Zvláště alarmující je poměrně vysoký počet ztotožnění těch párů pachových vzorků, které ve skutečnosti shodný pach neobsahovaly. V průběhu praktického výkonu služby není vyloučeno, že psovod je informován o dalších okolnostech případu, např. zda se podezřelý doznal, či zda proti němu existují další důkazy. Psovod tak může nevědomky výkon psa ovlivnit a to by také mohlo vysvětlovat poměrně vysoký počet falešných ztotožnění... Psi tedy byli schopni téměř ve všech případech pozitivně ztotožnit dvojici kontrolních pachů a přejít pach testovaný na náhodnou zajímavost, o jehož pozici psovod věděl, ale v 15 případech nebyli schopni stejného výkonu, pokud psovod nebyl o výsledku informován dopředu. Tento poznatek zcela jednoznačně svědčí o tom, že přinejmenším v některých případech jsou psi změnami v chování psovoda při provádění pachové identifikace ovlivňováni.

Na základě výše uvedených poznatků nezbývá než dojít k závěru, že spolehlivost výše uvedené metody je za stávajících podmínek nedostatečná a její využívání v průběhu trestního řízení nelze doporučit.“.

V tejto súvislosti by som chcela tiež upozorniť na písomnú odpoveď dekanky prof. Ing. Ivy Langrovej, CSc., zo dňa 15. 6. 2018 (Česká poľnohospodárska univerzita, Fakulta agrobiológie, potravinových a prírodných zdrojov), v rámci ktorej odpovedala na otázky Spolku Šalamoun (Spolek na podporu nezávislé justice v ČR), týkajúce sa testovania reliability, ktoré bolo súčasťou zákazky VF 20102015011 s názvom Ověření a zdokonalení metody pachové identifikace (2010-2015 MVO/VF). Odpoveď je zverejnená v článku s názvom Případ Martina Balhara: nový návrh na obnovu řízení, ktorý je dostupný tu.

 

[3] Spolek Šalamoun (Spolek na podporu nezávislé justice v ČR) v Amicus curiae brief ve věci ústavních stížností Martina Skalického a Miloše Zezuly projednávaných ve spojeném řízení pod sp. zn. IV. ÚS 2773/20, zo dňa 8. 8. 2021, ktorý je zverejnený tu, uvádza na s. 1-2 ohľadom tohto znaleckého posudku Českej poľnohospodárskej univerzity v Prahe nasledovné:

 

„Je nám známo, že ve věci stěžovatelů a odsouzených Martina Skalického a Miloše Zezuly proběhlo řízení o návrhu na povolení obnovy řízení podle § 278 tr. řádu., kterému nebylo vyhověno, a to i přesto, že novou skutečností byl znalecký posudek znaleckého ústavu České zemědělské univerzity v Praze, který jako znalecký ústav zapsaný v oddílu II. seznamu znaleckých ústavů (kdy tento znalecký ústav v České republice je oprávněn jako jediný posuzovat zvlášť závažné případy či případy hodné vědeckého posouzení), v tomto svém  ústavním znaleckém posudku v bodě 7 konstatoval, že:

„...pokud byla pachová identifikace prováděna v souladu s pokynem ŘSPP PP ČR č.9/2009, v žádném případě nelze tyto výsledky považovat za věrohodné.“

 

Přitom jedním ze stěžejních pilířů odůvodnění nalézacího soudu, tedy Krajského soudu v Brně, pobočka Zlín, proč obnovu řízení nepovolil, byla následující uveřejněná slova předsedy senátu JUDr. Jiřího Dufka: „Já chovám psy velkou část svého života, takže vím, že ten pes ví o mě všechno a zná každý můj pohyb... Posudek a předchozí zpráva [z roku 2015] nebylo ničím, co by mohlo přesvědčení soudu zpochybnit. Není možné prostě, jaksi bez dalšího odmítnout tuto metodu jako celek... pokud ten ústav v tom posudku učinil, překročil rubikon... vše je na OČTŘ nikoliv na svých dojmech a pocitech...“ Na základě tohoto ústního a následně také písemného odůvodnění rozhodnutí o zamítnutí návrhu na obnovu řízení tak nastal naprosto bezprecedentní stav, který za 27 let činnosti spolku Šalamoun nepamatujeme: laický názor soudce byl povýšen nad odborné závěry vědců (sic!).“. Video s vyjadrením sudcu JUDr. J. Dufka je zverejnené tu. Tu ešte dodám, že znalecký posudok v tejto kauze obsahuje v podstatných bodoch rovnaké informácie ako vyššie zmienená správa z roku 2015.

 

           

[4] Prohlášení vĕdců k metodĕ pachové identifikace, provádĕné za použití služebních psů Policie ČR, august 2021. Toto prehlásenie 14. vedcov je dostupné tua uvádza sa v ňom nasledovné:

„My, níže podepsaní zástupci odborné vědecké veřejnostiprohlašujeme s plnou odpovědností, že metoda pachové identifikace, tak jak byla prováděna Policií ČR na území České republiky do 1. 4. 2018, je z vědeckého hlediska zcela nevěrohodná. Postup, kdy je psovod dopředu informován o pozici jednotlivých vzorků, odporuje aktuálním vědeckým poznatkům. V tomto ohledu panuje naprostý názorový soulad, a to nejen v relevantní vědecké komunitě české, ale i mezinárodní.V případě potřeby jsme připraveni poskytnout potřebné informace soudům, státním zastupitelstvím, policii, i obhájcům.“.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

Diskusia

 

Najčítanejšie články

Daňové trestné činy - niektoré aplikačné problémy

 vý­ťah z pred­náš­ky us­ku­toč­ne­nej dňa 09.05.2013 v Om­še­ní

 
Trestný čin ohovárania vs. prípustná (dovolená) kritika

 člá­nok pri­ná­ša ana­lý­zu zna­kov pre­či­nu oho­vá­ra­nia pod­ľa § 373 ods. 1 Tr. zák. a ve­nu­je po­zor­nosť aj prob­le­ma­ti­ke, do akej mie­ry je prí­pus­tná kri­ti­ka naj­mä ve­rej­ne čin­ných osôb.

 
Zákonnosť dôkazov a procesu dokazovania trestných činov s drogovým prvkom (z pohľadu obhajoby)

 cie­ľom člán­ku bo­lo pou­ká­zať na ma­név­ro­va­cí pries­tor ob­ha­jo­by pri vý­ko­ne ob­ha­jo­by osôb ob­vi­ne­ných z tres­tných či­nov naj­mä s dro­go­vým pr­vkom.

 
   
 
Mapa stránky   |   O nás   |   Kontakt Powered by Cyclone3 XUL CMS of Comsultia