Aktuálna trestná judikatúra Najvyššieho súdu ČR

Právní věty rozhodnutí schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu 25. 6. 2025

1/ Ublížení na zdraví, Vydírání, Jednočinný souběh, § 146, § 175 tr. zákoníku

I. Jednočinný souběh trestných činů ublížení na zdraví podle § 146 tr. zákoníku a vydírání podle § 175 tr. zákoníku není vyloučen (přiměřeně rozhodnutí pod č. 56/1980-I. Sb. rozh. tr.).

2/ Dozor státního zástupce, Řízení o stížnosti, § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř.

II. Postoupil-li dozorový státní zástupce trestní věc příslušnému policejnímu orgánu s pokynem k zahájení úkonů trestního řízení ve smyslu § 158 odst. 3 tr. ř., nikoliv však k zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř., přičemž z obsahu dozorového spisu pokyn ani souhlas takového státního zástupce se zahájením trestního stíhání nevyplývá, znamená to, že ve věci nebyl dán důvod, aby o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání rozhodoval ve smyslu § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. státní zástupce nadřízený dozorovému státnímu zástupci.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2024, sp. zn. 4 Tdo 755/2024)

3/ Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, § 256 odst. 1 tr. zákoníku

I. Trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1 tr. zákoníku může být spáchán jen na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů, kterými se však rozumějí jak ti, kteří se přímo ucházejí o veřejnou zakázku nebo se účastní veřejné soutěže, tak i ti, kteří by se pouze potenciálně mohli ucházet o veřejnou zakázku či by se mohli účastnit veřejné soutěže, ale z různých důvodů tak neučinili (např. i z důvodu protiprávního jednání pachatele, který zjednal jinému dodavateli či soutěžiteli přednost nebo výhodnější podmínky).

4/ Poškození finančních zájmů Evropské unie, § 260 odst. 1 tr. zákoníku

II. Základní skutková podstata trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 tr. zákoníku nevyžaduje žádnou zvláštní vlastnost, postavení nebo způsobilost subjektu, proto tento trestný čin může jako pachatel či spolupachatel spáchat kdokoliv, tedy i osoba, jež není žadatelem o dotaci.

5/ Poškození finančních zájmů Evropské unie, § 260 odst. 1 tr. zákoníku

III. Trestní odpovědnost za trestný čin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 tr. zákoníku je třeba uplatnit i v případě, že se na nezákonném ovlivnění zadávání veřejné zakázky administrátorem pověřeným veřejným zadavatelem podílel i pracovník takového veřejného zadavatele (a to na rozdíl od případu uvedeného v rozhodnutí pod č. 34/2024 Sb. rozh. tr.).

6/ Předběžné otázky, § 9 odst. 1 tr. ř.

IV. Orgán činný v trestním řízení si sám posoudí jako předběžnou otázku podle § 9 odst. 1 tr. ř., zda došlo k zapojení další osoby, která není v daném trestním řízení stíhána, do trestné činnosti obviněného. Závisí-li na jejím řešení posouzení viny obviněného, není přitom orgán činný v trestním řízení vázán rozhodnutím jiného orgánu o takové otázce. Takové posouzení není ani porušením principu presumpce neviny osoby, jíž se posouzení předběžné otázky týká.

7/ Poškození finančních zájmů Evropské unie, Poškozený, § 260 odst. 1 tr. zákoníku, § 43 odst. 3 tr. ř.

V. Poškozený trestným činem poškození finančních zájmů Evropské unie (podobně i dotačním podvodem) je oprávněn požadovat z titulu náhrady škody plnění po pachatelích takového trestného činu, třebaže současně má možnost žádat vydání stejné částky jako bezdůvodného obohacení po příjemci dotace. Právo na vydání bezdůvodného obohacení a právo na náhradu škody proti škůdci, který zavinil, že se jiný bezdůvodně obohatil, jsou totiž dva samostatné nároky, které může poškozený uplatnit podle svého uvážení. Plněním na základě jednoho z nich zaniká nárok poškozeného na plnění v takové výši na plnění druhého z nich.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. 5 Tdo 995/2023)

8/ Ochranné léčení, Zásada přiměřenosti trestní sankce, § 99, § 38 tr. zákoníku

Ochranné léčení (§ 99 tr. zákoníku), a to i v ústavní formě, lze uložit za jakýkoli trestný čin nebo čin jinak trestný, bez ohledu na jeho typovou závažnost. Je však třeba zohlednit požadavek přiměřenosti trestní sankce ve smyslu § 38 a § 96 tr. zákoníku.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. 7 Tdo 1040/2024)

9/ Náklady trestního řízení, Opatrovník poškozeného, Zmocněnec poškozeného, § 151 odst. 3, 6 tr. ř.

Opatrovníkovi (zmocněnci) poškozeného nelze přiznat podle § 151 odst. 3, 6 tr. ř. odměnu za sepsání žádosti o poskytnutí peněžité pomoci ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť nejde o úkon právní služby poskytované v trestním řízení.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 5. 2024, sp. zn. 8 To 36/2024)

10/ Předávání osob, Právní styk s cizinou, § 205 odst. 2 písm. a) z. m. j. s.

Pojem „trvalý pobyt“ ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) z. m. j. s. vyjadřuje, že se vyžádaný na určitém místě v České republice dlouhodobě zdržuje, má zde zajištěné bydlení a zaměstnání, navázal zde rodinné nebo obdobné sociální vztahy, disponuje zde se svým majetkem a zmíněné místo tak důvodně vnímá jako své dlouhodobé bydliště, kde se usadil a hodlá se i do budoucna zdržovat. Nelze ho úzce vztahovat k povolení k trvalému pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 7. 2024, sp. zn. 14 To 86/2024)

11/ Důvody dovolání,Dokazování, Důkaz, § 265b odst. 1 písm. g), § 89 odst. 2 tr. ř.

Kamerový záznam zachycující určitý skutkový děj včetně osoby podezřelé ze spáchání trestného činu pořízený na místě veřejnosti přístupném soukromým subjektem zásadně nepředstavuje procesně nepoužitelný důkaz ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho druhé variantě. Je však třeba hodnotit důvody pořízení takového záznamu a intenzitu zásahu do ochrany soukromí osoby, kterou kamerový záznam zachycuje (viz rozhodnutí pod č. 7/2008 a č. 22/2010 Sb. rozh. tr.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2024, sp. zn. 4 Tdo 970/2024)

12/ Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku

Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se za splnění dalších podmínek dopustí jen taková osoba, proti které byla předtím, než se dopustila trestně postižitelného maření výkonu rozhodnutí soudu (příp. soudem schválené dohody) o výchově nezletilých dětí, bezvýsledně použita opatření v občanském soudním řízení, která směřovala k zajištění výkonu téhož rozhodnutí soudu (příp. soudem schválené dohody) o výchově nezletilých dětí. Proto nestačí, pokud proti takové osobě byla v minulosti použita opatření v občanském soudním řízení směřující k zajištění výkonu jiného či jiných rozhodnutí soudu v téže věci (např. rozhodnutí o předběžném opatření upravujícím poměry dítěte).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2025, sp. zn. 5 Tdo 2/2025)

13/ Adhezní řízení, Poškozený, Řízení o odvolání, § 43 odst. 1, 3, § 206 odst. 3, § 258 odst. 1 písm. f), § 259 odst. 3 tr. ř.

Dospěje-li odvolací soud k závěru, že osoba označená soudem prvního stupně za poškozeného ve smyslu § 43 odst. 1 tr. ř. jím není, rozhodne ve veřejném zasedání podle § 206 odst. 3 tr. ř. per analogiam za užití § 238 tr. ř., že ji jako poškozeného nepřipouští, a napadený výrok rozsudku soudu prvního stupně o povinnosti obviněného k náhradě škody této osobě podle § 258 odst. 1 písm. f) tr. ř. jen zruší, aniž by následně rozhodl podle § 259 odst. 3 tr. ř. a poškozeného odkázal podle § 229 odst. 1 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud je však tatáž osoba nesprávně označená za poškozeného i ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně v popisu skutku (na jejíž úkor měl být spáchán např. trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku), ač reálně poškozeným není, je třeba takovou vadu v odvolacím řízení napravit a napadený rozsudek zrušit podle § 258 odst. 1 písm. b) nebo c) tr. ř. (a případně v návaznosti na to učinit nové rozhodnutí podle § 259 odst. 3 tr. ř.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2024, sp. zn. 5 Tdo 318/2024)

14/ Místní příslušnost, Zneužití dítěte k výrobě pornografie, § 18 odst. 1 tr. ř., § 193 odst. 1 tr. zákoníku

Místem spáchání přečinu zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku je ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. jak místo, kde pachatel přiměl, zjednal, najal, zlákal, svedl nebo zneužil dítě k výrobě pornografického díla nebo kde kořistil z účasti dítěte na takovém pornografickém díle, tak i místo, kde se nacházelo dítě v době, kdy bylo přivedeno (pohnuto) k účasti na výrobě pornografického díla některým z uvedených způsobů.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2025, sp. zn. 7 Td 9/2025)

15/ Pojistný podvod, § 210 odst. 1 písm. b), c) tr. zákoníku

Uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů může v případě trestného činu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. b) a c) tr. zákoníku směřovat i vůči jiné osobě než pojistiteli (např. vůči lékaři, který pro pojišťovnu zpracovává lékařskou zprávu), souvisí-li s likvidací pojistné události nebo s plněním z pojištění.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. 7 Tdo 962/2024)

16/ Úvěrový podvod, Jednočinný souběh, § 211 odst. 1, § 211 odst. 2 tr. zákoníku

Jednočinný souběh přečinů úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 a § 211 odst. 2 tr. zákoníku je vyloučen z důvodu subsidiarity druhého z uvedených ustanovení vůči prvnímu.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 10. 2023, sp. zn. 12 To 26/2023)

17/ Padělání a pozměnění veřejné listiny, Veřejná listina, § 348 odst. 1, § 131 odst. 1 tr. zákoníku

Trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku se dopustí i ten, kdo vytvoří padělek veřejné listiny z jiného padělku takové listiny, aby nový padělek vyvolával dojem originálu a aby plnil jeho účel.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2025, sp. zn. 11 Tdo 875/2024)

18/ Podvod, Pokus trestného činu, § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d),§ 21 odst. 1 tr. zákoníku

O pokus trestného činu podvodu podle § 21 odst. 1 a § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku jde, jestliže pachatel pro realizaci svého podvodného úmyslu obohatit se vědomě jako fiktivní věřitel přihlásil do dědického řízení neexistující pohledávky, které měly vzniknout podle smluv o neexistujících půjčkách, jež pachatel přiměl podepsat zůstavitele krátce před jeho smrtí, přičemž se tímto svým jednáním pokusil způsobit dědicům značnou škodu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2025, sp. zn. 8 Tdo 112/2025)

19/ Bezplatná obhajoba, § 33 odst. 2 věta druhá tr. ř.

Pro rozhodnutí soudu o nároku na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu bez návrhu obviněného podle § 33 odst. 2 věta druhá tr. ř. jsou rozhodující jednak výsledky vyplývající ze shromážděných důkazů svědčících o tom, že obviněný nemá dostatek prostředků na to, aby si náklady obhajoby hradil sám, a jednak nutnost obhajoby k ochraně jeho práv. Při rozhodování zde soud vychází i ze zjištěných majetkových poměrů obviněného a povahy a složitosti věci.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2025, sp. zn. 8 Tdo 40/2025)

20/ Prohlášení viny, § 206c odst. 1 tr. ř.

I. Součástí prohlášení viny podle § 206c odst. 1 tr. ř. je souhlas obviněného s právní kvalifikací skutku uvedenou v obžalobě (návrhu na potrestání). Přijme-li soud prohlášení viny, v odsuzujícím rozsudku nemůže bez dalšího změnit právní kvalifikaci oproti obžalobě (návrhu na potrestání), popřípadě oproti přijatému prohlášení viny učiněnému obviněným a odlišujícímu se za souhlasu státního zástupce od obžaloby (návrhu na potrestání).

Řízení o odvolání, § 254 odst. 1, 2 tr. ř.

II. Odvolací soud může vadu rozsudku, spočívající v rozporu výroku o vině a přijatého prohlášení viny, napravit i z podnětu odvolání, které oprávněná osoba podala proti výroku o trestu, má-li vytýkaná vada napadeného výroku o trestu původ v takto vadném výroku o vině (§ 254 odst. 1, 2 tr. ř.).

A (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. 7 Tdo 985/2024 – Et 2/2025 – rozh. č. 16 z TK 23. 4. 2025)

B (Rozsudek Vrchního soudu v Praze zedne 1. 2. 2024, sp. zn. 4 To 4/2024 – Et 1/2025 – rozh. č. 6 z TK 19. 2. 2025)

Zdroj: www.nsoud.cz

 

Diskusia